Sumidžá, sumidžá, sumidžá.... (×10)

Sedím u noťásku, bolí mě za krkem i vedle krku, takže když se chci podívat jinam do monitoru, musím se zatočit na židli. Ne že bych z okna měla tak skvělý výhled x). Ale způsobila jsem si to sama - celoodpolední snahou snowboardovat, pětihodinovým (cca) smíchem a následně spaním na ne zrovna pohodlné rozložené pohovce. To bylo tak - svou kamarádku, o které jsem už psala (spánek u ní, stejný úchyl, Kajča ^^), jsem pozvala si zalyžovat, v mém případě předstírat-že-umím-vyjet-vlek na Brandov, kde máme chatu. Ne, že bych to nevyjela - to ano, a několikrát, ale ta práce u toho... Zatím to totiž neumím elegantně jako jiní, kteří mají obě nohy na snowboardu a jen náhodou a sem tam si přidrží zadní nohou rovnováhu tzv. "koloběžkou" (přední noha ve vázání, druhá noha volně šlape vedle snowboardu, prostě jako na koloběžce, akorát ta noha ve vázání je kolmo k té druhé - velice pohodlná poloha xD), ale já šlapu na koloběžce pomalu celý kopec, vždy jen na konci se cítím tak jistě, že tu nohu se odvážím postavit na snowboard a nechám se vyvézt jako normální lidi xD. Kupodivu dolů mi to celkem bez pádů jde, až jsem sama byla překvapená, jak ty obloučky, co jsem na lyžáku trénovala, najednou jdou (asi se to potřebovalo "uležet"). Jen chudák Kajča na mě stále nahoře čekala (ač tvrdila mi, že jí to nevadí, kecka jedna xD), než se mi to podaří vyjet, takže si tolik nezajezdila... Ale upřímně, po čtvrtý jízdě jsme stejnak ztvrdly asi na hodinu nahoře a jen drbaly, potom si daly závěrečný sjezd a... Vykašlaly se na to xD. Po návštěvě sousedů, kde mi bylo určeno, že jejich dvanáctileté dceři mám "pomoct" (čti: udělat) s absolventskou prací (prý nějaká povinná novinka na základkách pro páťáky a deváťáky či co...) o filmech HP, který zcela upřímně nemám ráda jakožto horlivý fanoušek knih :D, jsme odjeli konečně zpátky na ten čerstvý mostecký vzduch (hory sucks! xD). Mamka v hyperalbertu nakoupila, já si dala čokoládu s Kajčou v Tchibu, chvíli jsme v garážích dýchaly ten úplně nejlepší vzdoušek z výfuků a já jí ještě pozvala na chvíli k nám (Já: Hm, nechceš ještě zajít k nám? K: ..... Tak jo! ^^ .... Ty umíš úplně ukecávat! Já: ... O.O ? xD). Z chvíle se to vyvrbilo do devíti, a když jí nikdo nesháněl (její desetiletý bratr nevyvraždil rodinu, pouze se mamka s přítelem někde "bavili" xD), navrhla jsem jí jako odplatu přespání u nás... A zase jsem jí ukecala xD Spát jsme šly ve dvě, po další nekonečné kupě výtvorů na tabletu (jeden jí trval hodinu!... Stopovala jsem to xD), taky po rozbití televizoru, jeho následném zpravení (Já: *zděšeně mačká na dvou ovladačích všechny dostupné knoflíky a kombinace, poté se uklidní, podívá se na ovladače, stiskne dva knoflíky za použití mozku... A ono to najednou funguje xD), sledování pěti minut House, deseti minut dvou programů... *jak že to nazývá Sára? P.... Programy pro dospělé? xD* a dvaceti sežraných párečků v těstíčku (ale... všechny jsme je nedala já! Fakt! xD).
Hlášek za ten den bylo nepřeberně, třeba: Neříkej Sasuke! To je moje jméno! (to se nedá pochopit xD), Terezko, tvé prasátko - stojánek na mobil - bylo po rychlém zkouknutí seznamek na Óčku překřtěno na "osamělou prasečí dušičku z Liberce" xD, také na čínské blond prasátko Naruta a...

Ach ano! Zajímavé bylo zadávat na acapela.tv v US English slova jako Hokage, Sasuke, ramen nebo Uzumaki Naruto... ( /hokidž/, /šejške/, /rejmen/ /júzumaki nerjutou/,... xD)
Zabavit jsme se rozhodně dokázaly. A o tom to je xD.

Dneska jsem také dostala nabídku ke spolupráci na zajímavém projektu... Zítra to jdu prodebatovat, bylo by hezký, kdyby to vyšlo :).

P.S. Ona je neděle 22.??? Ne! NE! Já nechci na tu pěveckou soutěž, která je za ČTYŘI dny! Vždyť to neumím... *z dobré nálady při vzpomínání na včerejšek a dnešek se stal depreso-šok* A není to podceňování. Jen konstatuju holý fakt.