Dnes byl v jistém směru zajímavý den. Nejdřív jsem byla v nemocnici, poté zase v nemocnici, pak na hřbitově a skončila jsem opět v nemocnici. Neděste se ani neradujte xD - vždy jsem tam byla jen "na návštěvě"...
Kamarádce operovali tříselní kýlu. Nutno říct, že jsem zjistila, že ztratit se v Mostě nejspíš klidně můžu, protože se dokážu ztratit i v budově. Jsou tam taková tři oddělení ve dvou spojených budovách - zvenčí je to vlevo pohotovost, uprostřed příjem pacientů či něco na ten způsob a úplně vpravo kousek za těmito dvěmi odděleními další budova s prostým označením "nemocnice". Šla jsem do budovy vlevo, chytře :D. Na pohotovosti jsem následně "s překvapením" zjistila, že tady asi sotva někdo bude odpočívat po operaci a ne nerada jsem otravovala sympaticky (a sexy :D) vypadajícího doktora. Poradil mi a za můj vděčný úsměv věčného ztracence mi to oplatil svým tak úžasným usmáním, že na něj musím myslet ještě teď xD. (akorát si nejsem jistá, jak dobrý je to doktor... Já deb - ... popleta xD jsem na něj totiž vyrukovala s kyčelní kýlou a nic nenamýtal a až jedna sestra, kterou jsem s tím taky obtěžovala, na mě vyjeveně pohlédla a řekla "To jste si asi spletla... Kyčel je přece kloub! Nemyslíte tříselní kýlu?" Načež si poklepala na kyčel - asi si myslela, že žiju v domnění, že kyčel je v krku nebo tak... xD) Odlifroval mě tedy chodbou do druhé budovy, té vpravo, na kterou jsem původně šťastně zapomněla, a tady jsem po chvíli hledání našla Chirurgické oddělení E, kde kamarádka ležela. Bohužel, stalo se tak ve dvě a návštěvní hodiny byly od tří do pěti, tak jsem se vydala domů, kam jsem si aspoň hodila tašku ze školy. Po půl hodince jsem se navrátila teď už najisto zpět, sestra mi ale prozradila, že Markétka odešla na procházku se svým přítelem. A jelikož jsem na to měla "náladu", ač to zní divně, a hřbitov je až ironicky blízko nemocnice, zašla jsem na hodinku za jinou kamarádkou, Míšou, která se skoro před dvěma lety zabila. Chodím tam tak jednou do měsíce, a teď v březnu už jsem tam byla, ale já si nepočítám a neplánuju dny, kdy tam zajít... Když prostě chci, jdu tam. Ve chvíli, kdy jsem se po nějaké třičtvrtěhodince otočila k odchodu, uviděla jsem před sebou Terku s Léňou - Terka byla nejlepší kamarádka Míši a Léňa je její přítelkyně. Vždy jsme se nějak míjely a nikdy jsem je tam neviděla, tak jsem se jich docela lekla xD on totiž nikdo pravděpodobně neví, že tam chodím takto docela často, a hlavně Terka z toho byla očividně vyjevená :D. Po mini-rozhovoru jsem se vrátila do nemocnice, abych konečně Markétce předala Milku, co jsem jí koupila (stejně jí chudák zatím nemůže sníst xD), pozdravila její mamku a přítele, které ona pak vyhnala kvůli mně ^^ a pokecala o novinkách v životě. A že jich měla. I já... To už je ale naše věc xD.
Prostě nesporně nevšední den :)
Bétéwé... Bráška včera na mém a svém notebooku přehazoval grafiky. Po dokončení práce zmizel a já zjistila, že nefungují repráčky, ovládání kurozru, pár tlačítek a internet. Když jsem mu to po jeho příchodu přednesla, zatvářil se rádoby frajersky a pronesl: "A mě nejde celý počítač. Kdo má víc?" xD Naštěstí to díky tomu zase přehodil back, takže už všechno fachá, jak má. Skoro... *mlátí s USBčkem a mobilem xD*
Žádné komentáře:
Okomentovat