Sunshine

Dneska bylo vážně nádherně... Slunce svítilo, byla jsem na vzduchu,... ^^

Trochu konkrétněji - byla jsem v Ústí vrátit knížky do knihovny. Ve vlaku jsem si jednu z nich stihla přečíst (jenom cca 60 stránek, zjednodušená četba ;)), jelikož jsem na ní doma úplně zapomněla, a dostala mě. Tedy, já už dlouho vím, že John Grisham píše skvěle, ale "The Client" je perfektní. Taky mě pobavila ta ironie, že když jsem jí někde u Teplic dočítala, nahlcená angličtinou, nastoupili - kluk a holka - tak okolo čtrnácti let a začali se bavit o nějakých anglických slovíčkách. Neposlouchám cizí rozhovory (xD), ale když já si nemohla pomoct... Asi deset minut nahlas přemýšleli, jak se řekne zub, a i když jsem se vážně snažila nevměšovat se, po dalších pěti minutách jsem se bezděčně nahnula směrem k nim a řekla: "Tooth."
xD
Oni si pak vytáhli nějakou učebnici (vypadalo to na Headway, ale nechci tu ze sebe dělat experta ani špiona xD) a ten kluk každou chvíli s překvapením v hlase děvče informoval, že zabít je kill, plavat swim, zamilovat se fall in love,... A já, čtouc přitom knížku v Upper-Intermediate verzi (mamka by mě za ten přechodník zabila :D), až nostalgicky vzpomínala na ta léta, kdy jsem si zcela confused nemohla vzpomenout, jak se řekne rýže, abych jí pochválila rodině, u níž jsem bydlela, a pouze mlela o kuřeti... Jak jsme někdy ve třetí třídě hlásívali na začátku každé hodiny "The news" o počasí etc. a všichni včetně mě se vzmohli jen na "Today is cloudy x sunny x rainy"... xD Eh, prostě jsem se zasnila nad tím štěstím, že se anglicky můžu učit ^^ Zpět k Ústí.
Setkala jsme se tam na čtvrt hodinku s otaku kamarádkou, které jsem dala doklad o studiu, protože mi dohodila brigádu - chmel. Bude to náročné, ale věřím, že to bude i sranda :D. "Poobědvala" jsem nudle v nějaké čínské restauraci, koupila si zmrzlinu, užívala si sluníčka... Díky tomu mi došlo, jak moc se těším na léto! :) Prostě dokonalá pohodička, vrátila jsem knížky, stihla perfektně vlak zpět, dokonce jsem půlku cesty seděla v první třídě (než přišla průvodčí a řekla, že mám druhou), protože jsem trochu více dementní :D a nerozeznám to od sebe (přiznávám se, já ani netušila, že to existuje xD ač mi bylo zvláštní, proč ten můj vagón je tak luxusní a... proč v něm kromě mě nikdo nesedí xD).
Suma sumárum, dneska byl zatím (jak optimistické) den bez jediného mráčku, doslova. Uvidíme, jaký bude zítřek. Jedu od školy na představení v angličtině The pict of Dorian Gray, každý asi ví, že od Oscara Wildea ;) Snad budu rozumět aspoň něco, i když nevím... Stále mám podezření, že mi to značně ztíží fakt, že kvůli brzkému odjezdu vstávám v 5:15... A na to nejsem zvyklá xD.

Bye bye!