Nečekaně vtipný budíček

Dneska ráno jsem se opravdu zasmála... takové buzení bych potřebovala častěji :D. Nevinně si spím (nezkoušela jsem "vinný" spánek, leda by to souviselo s vínem ^^), když v tom mi začne zvonit mobil. V 10:00 a.m.! Nejdřív si můj popletený mozek myslí, že to je budík (né, že bych ho nastavovala, navíc na tak brzo), tak zmáčknu tlačítko pro vypínání budíku - ale ejhle, on se jen vypne zvuk. Mozku konečně secvaklo, že mi někdo volá, neznámé číslo, fajn, asi zavraždím někoho neznámého. Zvedám mobil a ha! (né, nezjevil se Ivánek): "Dobrý den, jsem z T-Mobilu chtěl bych vám, jako náhodně vybranému číslu za velice výhodných podmínek nabídnout náš balíček bla bla, máte chvilku času?" Nepamatuji si to přesně, prostě mi ten milý pán nabízel zvýhodněný T-Mobile balíček za symbolické dvě korunky, kde je mobil, dokonalý paušál a do konce života či co 20% z toho paušálu mi budou platit zdarma... A že to je něco jako výhra, že mé číslo vylosovali xD. Není podstatné. Podstatné je, že já ve své rozespalosti s tím mužem mluvila tak, že ještě teď musí být na ukliďnujících prášcích...xD

Na jeho nabízení jsem reagovala občasným "Hmm..." nebo "Tý jo!" xD, vše hlasem, který nejspíš zněl jako po flámu, navíc stále s přiopilým majitelem... Taky jsem do toho dávala nadšený tón, z kterého ale lehounce čišela ironie...:D Fajn, on dokončil pění ód na svou nabídku a já něj, jako hodně ožralý dement: "Chmpf....To je tak príma... Že to ale bude mít určitě nějaké mušky!" přičemž tón mého slova mušky by zahanbilo i snažení jistého profesora: MUŠKA jenom zlatá! xDD Tady už se nejspíš týmobajlák modrý ku podlaze sunul, statečně však pokračoval: "Ne, opravdu je to tak výhodné, a bla bla bla." Takhle po ránu mě prostě nedokázal zaujmout, sem tam jsem se mu ale do telefonu zachichotala, že nemohl pochybovat, že jsem navíc ještě sjetá. Pak z něho ale vypadlo, že to má jen dvě maličké podmínky: 1. je, že mi musí být 18+. 2. jsem se nikdy (a do teď toho lituji) nedozvěděla, jelikož jsem ho neprozřetelně zastavila a zažvatlala: "Mnó, tak to mi bohužel není." Teď už se o něj jistě pokoušel rozsáhlý infarkt myokardu, že se takovou dobu vybavuje s hovadem, aby zjistil, že to je k ničemu, a tak se to v poslední chvíli snažil zachránit, že by se to určitě dalo napsat nějak na rodiče. Já jsem to s velkolepým gestem, jehož však byly jeho oči ušetřeny, odmítla a předtím, než jsem mu to, nečekajíc na odpověď, típla, jsem prohlásila: "Děkuju, ale dovoluji vám udělat radost vaší nabídkou někomu jinému. Nashledanou!" xD Pak jsem zabořila hlavu do polštářů a mumlala si něco ve smyslu zabít, zabít... Načež jsem se -uvědomujíc si, co jsem mlela - šíleně rozchechtala a dobrá nálada se mě při vzpomínce na ten hovor drží doteď. Ať žijí magoři, a ať mi volá T-Mobile (i když mám Vodafone, tech.pozn.:D) dál! Je to sranda, dělat si z nich srandu ^^.